Nashromáždilo se mi hned několik vstupenek za posledních pár
měsíců. Z kulturního hlediska si nemohu stěžovat, že bych dlouho nikde
nebyla. Ale dneska vám napíši pouze o dvou divadelních představeních. Třeba vás
to může inspirovat k neobvyklému dárku k Vánocům nebo
k narozeninám.
Jedlíci čokolády
Koncem září jsem pozvala maminku do Královehradeckého divadla na představení Jedlíci čokolády, které mě již dříve doporučila kamarádka. A pokud vás pobaví hlášky „Vypadáš jak ibalgin. A teď vypadáš jako vložka.“, což ve čtené verzi rozhodně nezní tak vtipně jako z úst Pavly Tomicové, tak teď doporučím Jedlíky já vám. S mamčou jsme obě brečeli smíchy a myslím si, že hlavním důvodem je výborné obsazení hlavních postav a zároveň, že nám byli věkově i humorem blízké. Děj představení si naleznete na internetu, co si ale nepřečtete je, že vám některé hlášky v hlavě zůstanou, že zaručeně budete odcházet odreagování a že minimálně po dobu představení zapomenete na svět okolo vás, protože herečky vás vtáhnou do toho svého světa.
Dobře rozehraná partie
Měsíc po Jedlících čokolády jsem viděla Dobře rozhlednou
partii pražského divadla ABC. A na úvod musím říct, že se mi líbila. Nicméně si
myslím, že být o generaci či dvě starší, líbilo by se mi ještě víc. Děj
pojednává o dvou postarších pánech a jedné dámě, uslyšíte něco o válce, něco o
tom jak žijí samotáři, něco o tom jak to s nimi mají těžké jejich děti.
Herecké obsazení bylo opět hvězdné a některé scény komediálně nezapomenutelné.
Takže pokud stále nevíte o žádném dárku pro babičku s dědou, tohle by je
mohlo potěšit.
Protože obě představení se mi moc líbili, už si plánu na
jaro další minimálně jednu návštěvu divadla. Ale mezitím spíš čekejte knižní či
filmové recenze.
Vaše Miška
Žádné komentáře:
Okomentovat